Aktualizujeme výběr…
13–24 z 103
Vrchoslavice
Méně významné šlechtické sídlo, jehož podobu ani přesnou lokalizaci dnes nejsem schopni zachytit. Představovalo centrum drobnějšího panství zahrnující zejména Vrchoslavice a Dlouhou Ves. Asi kolem poloviny 14. století převzala zdejší tvrz rezidenční a správní funkci po zániku tvrze ve Vrchoslavicích.
Dobromilice
Původní středověká tvrz zanikla beze stopy. Není úplně jasné, zda středověké tvrz stávala v prostoru novověké tvrze a zámku. Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo nalézt jinou vhodnou polohu pro středověkou tvrz, opatrně předpokládáme, že mohla stávat v místě budoucího zámku.
Dlouhá Loučka
Rod píšící se podle Loučky zde sídlil nejpozději od poloviny 14. století a byl spřízněn s pány ze Sovince. Příslušníci tohoto rodu jsou také prvními známými vlastníky (a potenciálními stavebníky) zdejší tvrze, která se poprvé připomíná v roce 1371. O její podobě ani lokalizaci nemáme doklady; jen hypoteticky ji lze zatím umístit do prostoru dnešního zámku. Větší část vsi včetně tvrze vlastnila od roku 1385 olomoucká kapitula, která zde zřídila statek. Tvrz ztratila svou rezidenční funkci a na sklonku 15. století je již uváděna jako pustá. Po prodeji zdejších kapitulních majetků na konci 16. století došlo k obnově původní či výstavbě zcela nové tvrze na místě dnešního zámku. Jejím stavebníkem byl Jáchym Pivec z Hradčan. Objekt byl ve druhé polovině 17. století upraven do podoby barokního zámku. Od počátku 18. století patřila Dolní Dlouhá Loučka řádu německých rytířů, který jej využíval pro správu zdejších majetků.
Domašov nad Bystřicí
Sídlo drobných biskupských manů, z nichž známe jménem Racka, Svatobora a možná i Jeníka. Poté, co po Svatoborovi držel Domašov Petr ze Šternberka a následně členové rodu pánů z Kravař, ztratila tvrz význam a někdy v první polovině 15. století zanikla.
Moravičany
Doubravická tvrz je příkladem sídla drobnější moravské šlechty, které je poprvé doloženo ve druhé polovině 14. století. Jako u mnoha dalších podobných objektů, z této nejstarší fáze existence tvrze se nedochovaly žádné pozůstatky. Původní tvrz zanikla nejpozději před polovinou 15. století. V době renesance, hypoteticky v první čtvrtině 16. století, byla obnovena či zcela nově vystavěna v současné lokaci. Tento nový objekt poté prošel vcelku obvyklým vývojem, kdy byl nejprve upraven do podoby skromnějšího zámku (patrně v průběhu 18. století) sloužícímu potřebám olomouckých kartuziánů a později, jistě v průběhu 19. století, byl přeměněn na hospodářský dvůr. Mezi lety 1869 až 1876 zde existoval vyšší hospodářský ústav pro vzdělávání. Během druhé světové války zde majitelé nechali zřídit výrobu dřevěného zboží. Bývalý dvůr v této podobě stojí dodnes a je využíván jako obytný dům a dílna.
Drahanovice
Černá věž v Drahanovicích představuje jednu z mála dobře dochovaných šlechtických tvrzí nejen na Olomoucku, ale i na celé Moravě. Jde o pozůstatek původní středověké tvrze, kterou vlastnila místní drobná šlechta. Tvrz vznikla před rokem 1322 (poprvé je jednoznačně doložena v roce 1351). Někdy před rokem 1437 byla zničena, ovšem úplně nezanikla a byla před rokem 1480 obnovena. Zlatý věk zažívala tvrz za Drahanovských ze Stvolové, hlavně za Jana Drahanovského, který tvrz v šedesátých letech 16. století nechal renesančně přestavět. Jedná se o ojedinělou památku svého druhu na Moravě.
Držovice
Tvrz existovala jen krátkou dobu. Vznikla někdy mezi let 1368–1391, kdy se poprvé připomíná. Vybudoval ji buď Lovek z Prus nebo jeho stejnojmenný syn. Již v roce 1408 je uváděna jako pustá. Je možné, že byla zničena během třetí markraběcí války v letech 1399–1402. Jako existující je znovu jmenována v roce 1447. Je otázkou, zda byla opravdu po roce 1408 obnovena. Po roce 1447 mizí z pramenů, je zřejmé, že nejpozději v roce 1466 byla definitivně zaniklá. V rámci panských sídel na Moravě nehrála tvrz výraznější roli.
Dřevnovice
Dřevnovická tvrz patřila podle všeho mezi méně významná sídla moravské drobnější šlechty. Její existenci ve druhé polovině 14. století lze dovodit pouze na základě používaných predikátů, v letech 1418 a 1527 je již uváděna jako pustá. Hypoteticky lze připustit prostorovou souvislost s menším zámkem, který zde vznikl v první polovině 18. století. Vzhledem k jeho úplnému zániku zatím není možné tuto hypotézu potvrdit.
Dubčany
Sídlo drobné šlechty v nížinné poloze snad na severním okraji vesnice. Přesnější podoba tvrze není známa, neboť dnes nejsou po ní vidět žádné pozůstatky, ani příkopy. Měla se nacházet poblíž rybníka, který je dnes zasypán sutí a zarostlý keři a travinou. Polohu tvrze se nám nepodařilo potvrdit geofyzikálním výzkumem.
Dubicko
Archeologickým výzkumem částečně odkryté relikty středověké tvrze (příkop, militárie – šipky, nález ostatků psa chrta). V případě tohoto loveckého psa se jedná o mimořádný nález evropského významu. Ves Dubicko je v písemných pramenech poprvé zmíněna roku 1266, kdy ji vlastnil Beneda z Dubicka, lovčí moravského markraběte Přemysla, pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II. Beneda zde také někdy po roce 1250, kdy dostal na severní Moravě od markraběte za své služby rozsáhlé pozemky, postavil vlastní sídlo – tvrz. Avšak již ve druhé generaci se dubické panství rozpadlo dědictvím i prodejem.
Haňovice
Jednalo se o majetek olomouckého biskupství, který byl udělován jako léno. Hypotetickou sídelní funkci Haňovic lze od konce 14. století předpokládat na základě užívaných predikátů. Drobnější šlechtické sídlo (zámek) zde bylo prokazatelně vybudováno až ve druhé polovině 16. století. Haňovický zámek představuje typickou ukázku degradace původního sídla na hospodářský objekt.
Hlubočky
Hrad byl vybudován po roce 1334 jako soukromé sídlo olomouckého biskupa Jana VII. Volka, který jej odkázal Karlu IV. Ten jej předal v rroce 1351 do rukou moravských markrabat, od nichž Hluboký získal v roce 1382 Lacek z Kravař. Jeden z jeho nástupců Dobeš z Tvorkova se přidal na stranu husitů a Hluboký se stal husitským opěrným bodem, odkud husité ohrožovali město Olomouc. Roku 1426 hrad dobylo katolické vojsko vedené Haškem z Valdštejna, následně byl hrad pobořen a již nikdy nebyl obnoven. Přes krátkou dobu existence se jednalo o významné sídlo ve strategické poloze poblíž královského města Olomouce.
