Aktualizujeme výběr…
25–36 z 103
Hluchov
Tvrz sloužila jako rezidence rytířů Šarovců ze Šarova a centrum od konce 16. století samostatného statku Hluchov. Někdy v průběhu 18. století byla přestavěna na zámek, který se po dalších úpravách a demolici jeho části dochoval dodnes.
Horka nad Moravou
Panské sídlo rytířů Horeckých z Horky. I když je tvrz (typu motte) poprvé připomínána až v roce 1402, lze předpokládat, že pochází z výrazně staršího období, možná až ze sedmdesátých let 13. století z doby Parduse z Horky. Rozdrobený a finančně a majetkově ne příliš dobře situovaný rod Horeckých z Horky tvrz, která byla manstvím nejvyššího maršálka z rodu pánů z Lipé, v roce 1533 prodal městu Olomouci. Olomoučtí měšťané neměli zájem na existenci tvrze a ta tak brzy zanikla (nelze ani vyloučit vzhledem k blízkosti vodního toku, že mohla být poškozena povodní a následně opuštěna).
Dlouhá Loučka
Tvrz zde existovala patrně pouze v první polovině 17. století. Její podobu ani přesné umístění neznáme. Lze jen spekulovat, že se jednalo o skromný objekt pro příležitostné návštěvy vrchnosti, který patrně zanikl v průběhu třicetileté války. Patrně na místě této tvrze byl buď ještě na konci 17. století či na počátku století 18. postaven zámek řádu německých rytířů, jehož torzo zde stojí dodnes.
Uničov
Zdejší tvrz nejspíše vznikla v první polovině 14. století. Poprvé je v pramenech uváděna v roce 1368. Šlo pravděpodobně o menší sídlo místní šlechty. Protože se však z této původní stavby nic nedochovalo, nevíme, jak přesně vypadala. V období renesance byla buď výrazně přestavěna, nebo zcela nahrazena novou tvrzí, o které máme první zmínku z roku 1595. Tato druhá tvrz stávala zřejmě v místě bývalého družstevního lihovaru. Na začátku čtyřicátých let 17. století ji však zničila švédská vojska a už nikdy nebyla obnovena.
Hrubčice
Letní sídlo děkanů olomoucké kapituly.
Mutkov
Areál drobného středověkého opevnění (hrádku) postaveného na srázném okraji říčky Sitky s patrnými zbytky valů a příkopů v terénu. Opevnění vzniklo na majetcích olomouckého biskupství a spadalo do huzovského lenního okrsku. První známí držitelé tohoto léna byli na počátku 14. století předchůdci pánů ze Sovince. Členové tohoto rodu drželi toto biskupské léno i po výstavbě vlastního hradu Sovince až do 16. století. O samotném hrádku se nedochovaly žádné přímé písemné zmínky. Vystavěn byl na přelomu 13. a 14. století, možná právě předky pánů ze Sovince. Jeho význam upadl po výstavbě Sovince, a ještě v průběhu 14. století byl opuštěn a zanikl.
Litovel
Sídlo postupně se rozrůstajícího panství. Od první poloviny 14. století sídlili zdejší majitelé v obytné části dvora. Ve druhé polovině 15. století zde byla vybudována tvrz (snad v prostorách bývalé obytné části dvora). Ve druhé polovině 16. století vystavěna nová tvrz na místě současného zámku. Objekt bývá jako zámek označován až od 18. století.
Jesenec
Rezidenční sídlo šlechty bylo po roce 1618 vybudováno v prostoru hospodářského dvora. Po finančním a společenském vzestupu majitele panství – Kryštofa ze Švábenic – došlo patrně k výstavbě nového reprezentativního objektu tvrze v blízkosti dvora. V roce 1710 byl na místě straší tvrze postaven barokní zámek.
Kokory
Tvrz sloužila jako rezidence jedné z větví početného vladyckého rodu, který se podle Kokor psal. Kvůli velké rozdrobenosti majetku v Kokorách v rámci členů rodu nastala příznivá doba pro její stavbu pravděpodobně až v 15. století, kdy se zboží v Kokorách postupně scelovalo, i když nelze úplně vyloučit ani dřívější vznik. Po prodeji vesnice, tvrze a dvorů pánům z Ludanic v roce 1492 pozbyla tvrz charakter rezidence a nejpozději v roce 1574 byla opuštěna a zanikla.
Konice
Sídlo poměrně velkého šlechtického panství, které bylo dlouhou dobu ovládáno nejen z konické tvrze, ale i z hradu Stražisko. Tvrz byla vybudována před rokem 1323 na místě staršího patrně dřevěného dvorce. Tvrz byla celkem 221 let (1434–1655) hlavním sídlem šlechtického rodu rytířů ze Švábenic, kteří se psali jako Koničtí ze Švábenic. Po roce 1705 byla přestavěna na zámek jako letní sídlo opata hradišťského kláštera.
Laškov
Původní tvrz velký strategický význam neměla. Jednalo se o sídlo nižších šlechticů. Její hodnota stoupla tím, že se dostala ve druhé polovině 14. století do markraběcích rukou. Markrabata poté tvrz udělovala lénem. Po alodizaci tvrze v šedesátých letech 15. století tvrz zůstála dále v rukou spíše méně majetné šlechty. Přestavbu tvrze do podoby renesančního zámku zajistil Jan ze Zástřizl. Díky dochovaným nápisovým deskám víme, že přestavba byla dokončena v letech 1611–1614. Zámek nese ve svých zdech části bývalé středověké tvrze.
Krumsín
Tvrz vznikla nejspíše přestavbou jednoho z místních svobodných dvorů jako rezidence vladyků z Krumsína a z Lešan a později rytířů ze Šarova. Po prodeji Pernštejnům v roce 1527 ztratila jako rezidence význam a následně zanikla.
