Aktualizujeme výběr…
37–48 z 103
Laškov
Významná tvrz dochovaná ve hmotě pozdějšího zámku. Tvrz založil patrně Beneš z Laškova a z Ludéřova počátkem 15. století. Za Laškovských ze Švábenic a Kokorských z Kokor byla tvrz v 16. století renesančně přestavována. Na zámek byl objekt přebudován v devadesátých letech 17. století lanškrounským (olomouckým) klášterem augustiniánů kanovníků.
Tršice
Rezidence poměrně majetného vladyckého rodu, který se ve 13. a 14. století psal podle Lipňan. Po prodeji vesnice a tvrze klášteru augustiniánek na olomouckém předhradí mezi lety 1371 a 1373 (jediná zmínka o tvrzi) pozbyla zdejší tvrz rezidenční funkce a nejspíše v průběhu 15. století zanikla. Její poloha dnes není známá.
Líšnice
Líšnice se stala nejpozději od poloviny 14. století důležitou rezidencí významné větve pánů z Kunštátu (Líšničtí z Kunštátu). V pramenech byla vždy označována jako tvrz, přestože se jednalo o poměrně rozsáhlou fortifikaci. Vzhledem k četným zmínkám o jejím dobytí z počátku 15. století lze připustit, že z hlediska obranné funkce nebyla zkonstruována zcela ideálně. Líšnická tvrz je spojena i s osudy Jiřího z Poděbrad. Tvrz zanikla krátce po vymření líšnické větve Kunštátů mezi lety 1490–1494.
Lobodice
Rezidence drobných manů olomouckého biskupa vybudovaná pravděpodobně někdy před polovinou 14. století. Jediná zmínka o tvrzi pochází z roku 1367, zanikla nejspíše nedlouho poté, kdy Lobodice získal rod pánů z Cimburka, nejpozději po roce 1437 a faktickém připojení k tovačovskému panství.
Loštice
Původní sídlo Divišovců ze 13. století, snad v podobě dvorce, stálo v blízkosti románského, později goticky přestavěného kostela sv. Prokopa. Na něho navázalo drobné šlechtické sídlo ve formě věžovité tvrze vzniklé po polovině 14. století jako rezidence členů rodu z Vildenberka, kteří se psali po Lošticích. Již od konce 14. století ztratila tvrz svou rezidenční funkci a při raně novověkém rozšíření hřbitova byla začleněna do obvodové hřbitovní zdi. Její podoba je zachycena na titulním listu matriky z roku 1660. Samotná budova tvrze zanikla při rozšíření kostela a jeho pozdně barokní přestavbě v letech 1780–1792.
Drahanovice
Zajímavý objekt, který snad vznikl již před polovinou 14. století. Tvrz je v pramenech ovšem připomínána poprvé až v roce 1447 a to rovnou jako zaniklá. Někdy po roce 1490 byla obnovena (jako znovu vystavěná je uváděna poprvé v roce 1505). Koncem 17. nebo počátkem 18. století byla tvrz přestavěna na zámek, který někdy před rokem 1793 zanikl. Náš výzkum přinesl nové zcela zásadní poznatky k významu a umístění tvrze a zámku.
Senička
Menší tvrz typu motte vystavěná na umělém pahorku blízko brodu říčky Blaty. Sídlo drobné šlechty. Vzhledem k ne příliš výhodné poloze pod táhlým kopcem tvrz brzy zanikla.
Majetín
Velká a významná tvrz, která byla dokonce v pramenech opakovaně nazývána hradem. I když je tvrz poprvé uváděna v pramenech až v roce 1354, je možné, že byla daleko starší a její otisk je viděn již v predikátu Heřmana z Majetína z roku 1277. Významnou úlohu sehrála tvrz v době husitských válek, kdy se z ní husité pokoušeli udělat jeden z opěrných bodů hospodářské blokády města Olomouce, čemuž se olomoučtí měšťané snažili všemožně zabránit. Po prodeji Majetína v roce 1521 k tovačovskému panství ztratila tvrz význam a po nějakou dobu sloužila k hospodářským účelům. Posléze si na jejich zbytcích vystavěli majetínští poddaní své domy.
Malé Hradisko
Méně významné drobné šlechtické sídlo postavené v období raného novověku s dominantní rezidenční funkcí. Později přestavěné na zámek, zaniklo po požáru v roce 1935.
Mohelnice
Sídlo olomouckých biskupů, které patrně vybudoval biskup Bruno ze Schauenburka po polovině 13. století. Zároveň místo ovládající okolní biskupské statky, sídlo mohelnické biskupské provincie. Po polovině 14. století jeho význam zásadně poklesl, neboť správa biskupských statků přešla na hrad Mírov. Později v objektu sídlil mohelnický děkan a farář.
Mohelnice
Tvrz byla vystavěna Vilémem z Miličína těsně před rokem 1456, kdy se poprvé připomíná. Jednalo se o sídlo zástavních držitelů města Mohelnice. I když některé mladší zásahy výrazně ovlivnily její současnou podobu, je tento objekt přínosný pro studium středověkých tvrzí na střední Moravě, neboť některé dochované stavební detaily náleží do pozdně gotického období.
Bohuňovice
Sídlo rodu erbu vidlice, jehož příslušníci se po této vsi psali. V roce 1407 se polovina vsi i s polovinou tvrziště dostala do majetku významného olomouckého měšťana Jana Salczara. V roce 1528 připadla celá ves do majetku města Olomouce.
