Aktualizujeme výběr…
61–72 z 103
Bouzov
Původně možná provizorní sídlo vrchnosti po požáru hradu Bouzova roku 1558 a následně sídlo jednoho z bratrů Podstatských z Prusinovic, poměrně brzy ale zdejší tvrz ztratila jakýkoliv rezidenční charakter a byla spojena s dvorem.
Mohelnice
Tvrz v Podolí patří do kategorie sídel, která stojí dodnes a je možné si alespoň rámcově udělat představu o tom, jak podobné objekty vypadaly. Díky nápisové pásce na objektu jsme schopni přesně datovat dobu jejího vzniku do roku 1551. Nejslavnější éra objektu je spojena s rodem rytířů Kobylků z Kobylího. Díky nově provedené rekonstrukci objektu můžeme její stav hodnotit jako vynikající. Za její obnovu získal soukromý majitel tvrze P. David cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
Ludmírov
Jednalo se pravděpodobně o drobné sídlo místní nižší šlechty. Tomu odpovídá i složitá majetková držba rodu, který užíval predikát „z Ponikve“. Tvrz v Ponikvi, doložená pouze jednou v roce 1481, postrádala výraznější hospodářské zázemí a její rezidenční funkce – stejně jako samotná tvrz – zanikla nejpozději před rokem 1545. Tvrz se nacházela patrně v areálu bývalého, dnes již zaniklého (či významně přestavěného) dvora. Dnes se zde nachází hostinec.
Prostějov
Sídlo majitelů Prostějova vybudované nejspíše až za Ondřeje z Šelnberka před rokem 1365, návaznost na předpokládaný zeměpanský dvorec se zatím neprokázala. Nejpozději po prodeji pánům z Kravař v roce 1374 ztratila tvrz rezidenční charakter a byla opuštěna.
Prostějov
Zámek vybudovali Vilém a zejména Jan z Pernštejna jako svou rezidenci, tuto funkci ale nikdy úplně neplnil. Za posledních pernštejnských majitelů a následně Lichtenštejnů už zde šlechtici příliš nepobývali a preferovali nedaleký Plumlov. Zámek postupně upadal a po vypálení Švédy v roce 1643 se stal skladištěm a bydlištěm několika panských úředníků. V současnosti ho využívá městská galerie a základní umělecká škola a nachází se v něm i bar s vinotékou.
Přemyslovice
Tvrz byla vybudována nejspíš jako rezidence pro jednu z větví Šarovců ze Šarova, tuto funkci plnila i za několika pozdějších majitelů v 17. století.
Tršice
Tvrz patrně sloužila jako rezidence místní šlechty, popřípadě centrum správy. Vzhledem k nedostatku pramenů k jejím dějinám a patrně krátké existenci ale k jejímu významu a funkci není možné sdělit nic bližšího.
Ptení
Rezidence místní nižší šlechty, z níž alespoň někteří šlechtici patřili mezi klienty nedaleko sídlících plumlovských Kravařů.
Ptení
Zdejší renesanční tvrz, později přestavěná na zámek, sloužila jako rezidence majitelů Ptení z řad šlechticů Šarovců ze Šarova a následně Miniatti. Po prodeji olomouckým klariskám ztratil zámek rezidenční funkci a stal se centrem hospodářské správy statku. Později byly jeho části využívány pro lesní správu či školu, dnes je v soukromých rukou a konají se zde různé kulturní akce.
Věrovany
Původně sídlo vladyckého rodu píšícího se podle Rakodav. Po spojení s tovačovským panstvím mohla chvíli sloužit jako rezidence cimburských klientů, ale byla opuštěna nejspíše už někdy na začátku 15. století.
Kralice na Hané
Jednalo se o drobnější tvrz typu motte, kterou patrně vystavěli příslušníci místní drobné šlechty v první polovině 14. století. Tvrz explicitně nezmiňují žádné písemné prameny a je možné, že od druhé poloviny 14. století byla v pramenech označována jako dvůr. Objekt zanikl nejpozději na konci 15. století v souvislosti s nuceným zánikem celé vsi kvůli stavbě rybníka.
Raková u Konice
Tvrz v Rakové byla menším šlechtickým sídlem, patrně tvořeným pouze rezidenční budovou v rámci areálu hospodářského dvora. Sloužila jako rezidence drobného panství Beneše ze Švábenic a z Rakové a jeho potomků. Její vznik lze klást do první poloviny 16. století, první písemná zmínka pochází z roku 1566. Tvrz zanikla pravděpodobně v roce 1643 během třicetileté války, kdy byla zničena švédskými vojsky. Po zničení již nebyla jako šlechtická rezidence obnovena a zřejmě byla nadále využívána pouze k hospodářským účelům v rámci dvora.
