Přejít k obsahu
Můj dům, můj hrad Katalog sídel Středověká panská sídla na střední Moravě

Katalog sídel

Aktualizujeme výběr…

Nalezené záznamy 103

85–96 z 103

tvrz

Šumvald – tvrz

Šumvald

Původně sídlo významného šlechtice a olomouckého komorníka Oneše ze Šumvaldu, jednoho z předků pánů ze Žerotína. Toto sídlo ale bylo během 14. století opuštěno či nedostavěno, v následujících téměř 200 letech se připomíná pouze tvrziště. Jako rezidence šlechticů vlastnících Šumvald pravděpodobně sloužil pouze svobodný dvůr nacházející se v areálu tvrziště. Po prodeji pánům z Boskovic po polovině 16. století ztratil Šumvald rezidenční funkci a jakékoliv sídlo zde bylo opuštěno.

Přístupnost: volná Detail
hrad

Tepenec – hrad

Jívová

Jednalo se o zeměpanský hrad založený Karlem IV. před rokem 1340. Tepenec (Twinberg, Karlsberg) je jediný hrad založený Karlem IV. na Moravě. Hrad byl vystavěn pro ochranu důležité cesty spojující Moravu a Slezsko a měl ambici stát se správním i ekonomickým centrem zeměpanských držav v této části Moravy. V době markraběcích válek byl hrad dvakrát úspěšně obléhán. Při druhém obléhání byl značně poškozen. Již jako ruina přešel do majetku dolanských kartuziánů. Hrad nebyl nikdy obnoven. Jeho zbytky se nachází v areálu kamenolomu. V důsledku jeho provozu zřícenina hradu prakticky zanikla. Původní středověký hrad se nacházel na nejzápadnějším okraji jazykovitého výběžku. Hrad se skládal z vlastního nevelkého jádra a rozsáhlého předhradí.

Přístupnost: po domluvě s vlastníkem Detail
Rozhlas
tvrz zámek

Tovačov – tvrz, zámek

Tovačov

Sídlo královského založení, které měli někdy od poloviny 14. století v zástavě páni z Cimburka. Král Jiří z Poděbrad v roce 1470 objekt s celým panstvím Ctiborovi Tovačovskému z Cimburka alodizoval. Významní Cimburkové na Tovačově trvale sídlili a jejich éru v 15. století můžeme považovat za vrcholné období dějin objektu. Pernštejnové, kteří panství získali v roce 1503 a ovládali ho téměř 100 let, měli v rukou více sídel a Tovačov pro ně nebyl tolik prioritním objektem, jak tomu bylo za Cimburků.

Přístupnost: pravidelné prohlídky Detail
tvrz

Troubky – tvrz

Troubky

Zdejší tvrz sloužila ve 14. století jako rezidence některých větví rodu pánů z Kunštátu a následně z Kravař, kdy zde zejména bratři Jan a Drslav z Kravař poměrně často pobývali. Po prodeji tvrze pánům z Cimburka ale tvrz svůj rezidenční charakter ztratila a nedlouho poté byla nejspíš opuštěna. Z tvrze se dochovala pouze budova hospodářského dvora.

Přístupnost: nepřístupná Detail
tvrz zámek

Tršice – tvrz, zámek

Tršice

Tršická tvrz sloužila od počátku jako rezidence místních majitelů z řad nižší šlechty a centrum správy tršického panství. Po prodeji olomouckému biskupovi se načas stala (už jako zámek) biskupským stolním statkem, následně zámek spolu s panstvím získala olomoucká kapitula. Zdejší zámek představuje ojedinělý typ dobře dochovaného šlechtického sídla, neboť poslední výraznější přestavba proběhla v 16. století. Jeho dispozice může naznačovat, že zde sídlilo více spolumajitelů.

Přístupnost: po domluvě s vlastníkem Detail
Rozhlas
tvrz

Unčovice – tvrz

Litovel

Jedna z mála dochovaných tvrzí na střední Moravě. Tvrz vznikla patrně před polovinou 14. století, poprvé je v pramenech uváděna v roce 1398. Zdá se, že husitské války přečkala relativně v pořádku. Jako pustá je uváděna až v roce 1492, během první poloviny 16. století došlo k její přestavbě. Když objekt v roce 1546 získalo město Olomouc, tvrz ztratila rezidenční funkci. Tvrz nebyla zničena za třicetileté války, jak předpokládalo starší bádání, neboť v roce 1655 je v městském inventáři označena jako funkční. Někdy poté ale vyhořela, jako pustá je uváděna v letech 1680–1681. Po roce 1685 byla výrazně zmenšena (nedošlo k obnově její severní části), k zachované budově byla přistavěna schodišťová věž. Tvrz v této raně barokní podobě se dochovala do současnosti.

Přístupnost: po domluvě s vlastníkem Detail
Rozhlas
hrad

Úsov – hrad, zámek

Úsov

Jedná se původně o královský hrad založený kolem poloviny 13. století. Dlouhou dobu byl v zástavním držení šlechtických rodů, z nichž byli nejvýznamnější páni z Vlašimi. Panovníkem byl alodizován v roce 1513 Ladislavu z Boskovic. Od Boskoviců získali v roce 1597 hrad Lichtenštejnové, kterým patřil až do roku 1945. Rozsáhlý gotický hrad, částečně přestavěný na renesanční zámek, s pozdějšími barokními úpravami. Zajímavá je kombinace gotického hradu a barokní architektury zámku. Příklad adaptace francouzského kastelu v českých zemích, jediný objekt tohoto typu na Moravě.

Přístupnost: pravidelné prohlídky Detail
Rozhlas
tvrz zámek

Velká Bystřice – tvrz, zámek

Velká Bystřice

Tvrz se nacházela poblíž královského města Olomouce, což zvýšilo její význam během husitských válek, kdy se olomoučtí měšťané obávali, že padne do rukou husitů a proto ji raději sami zničili. Po husitských válkách byla tvrz obnovena, znovu byla renesančně přestavěna v poslední třetině 16. století. Když v roce 1589 objekt získala olomoucká kapitula, ztratila rezidenční funkci. Objekt byl postupně adaptován na hospodářské účely a jako sídlo úředníků velkostatku. Devastace objektu pokračovala i po velkou část 20. století. Utilitární úpravy objektu setřely většinu jeho hodnotných částí a interiérů.

Přístupnost: po domluvě s vlastníkem Detail
tvrz

Velká Střelná – tvrz (motte)

Libavá

Jedná se o tvrz staršího původu typu motte, jejíž vznik lze klást do souvislosti s kolonizačními aktivitami v lese Velká Střelná, který ve 13. století patřil premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce. K tvrzi se nedochovaly žádné přímé písemné zmínky a vzhledem k absenci rozsáhlejších archeologických výzkumů není zatím ani možné stanovit dobu a způsob zániku tvrze.

Přístupnost: částečně přístupné Detail
tvrz zámek

Velká Střelná – tvrz (nová)

Libavá

Na konci 14. století se patrně jednalo o rezidenci některých příslušníků šlechtického rodu z Velké Bystřice. Nejpozději od poloviny 16. století tvrz sloužila jako centrum léna olomouckého biskupství, které drželo více různých rodů. Od počátku 17. století léno držela hrabata z Vrbna, která asi ve druhé polovině 17. století starší tvrz přestavěla na zámek a později na správní budovu.

Přístupnost: nepřístupná Detail
tvrz zámek

Víceměřice – tvrz, zámek

Víceměřice

Tvrz ve Víceměřicích si vystavěli příslušníci místní drobnější šlechty někdy před rokem 1409. Její podobu ani přesnou polohu dnes není možné určit. Snad na místě této asi spíše skromnější tvrze vznikla ve druhé čtvrtině 16. století nová renesanční tvrz, která byla počátkem 18. století přestavěna do podoby barokního zámku a následně v roce 1840 upravena v empírovém slohu.

Přístupnost: po domluvě s vlastníkem Detail