Aktualizujeme výběr…
97–103 z 103
Březina
Původně sídlo místní šlechty, které se před rokem 1379 dostalo do rukou markraběte Jošta. Ten nejprve zastavil hrad pánům z Boskovic a po potlačení jejich odboje ho dal jako léno Petrovi Plumlovskému z Kravař. V té době už byl ale hrad nejspíše zničen.
Vilémov
Menší tvrz, která vznikla až počátkem 17. století. Patrně se nejednalo o příliš honosné sídlo, neboť se nacházelo poblíž středověkého panského dvora. Stálou sídelní funkci měla asi pouze za doby vlády svých zakladatelů Jana a Adama Staroveských ze Staré Vsi. Po připojení k chudobínskému panství v roce 1629 sídlení funkci postupně ztrácela, ale udržela se jako samostatné sídlo patrně až do druhé poloviny 18. století.
Vitčice
Tvrz ve Vitčicích byla nejpozději od počátku 15. stoletím sídlem zdejší drobnější šlechty. Funkčně i prostorově mohla souviset s hospodářským dvorem a podle dochovaných písemných zpráv se jednalo spíše o menší objekt chráněný příkopem. Poté, co na konci 15. století Vitčice získal významnější rod Protivců ze Zástřizl, zaniká rezidenční a do jisté míry i správní význam tvrze. V roce 1537 byly Vitčice spojeny s panstvím Mořice. Patrně se ztrátou rezidenční a správní funkce souvisí i zánik tvrze.
Vrchoslavice
Tvrz ve Vrchoslavicích sloužila jako sídlo místní drobné šlechty, avšak již první písemná zmínka z roku 1351 ji uvádí jako pustou. Rezidenční funkci následně převzala nedaleká Dlouhá Ves. Velikost, podoba, a dokonce ani přesná poloha původní tvrze dnes nejsou známy. Teprve v první třetině 16. století vznikla ve Vrchoslavicích tvrz nová. Její areál byl později několikrát přestavován a pravděpodobně se nacházel v prostoru dnešní fary.
Tršice
Tvrz v Zákřovicích sloužila jako rezidence nižších šlechticů, kteří se podle ní často psali a do poloviny 15. století byli zároveň i biskupskými leníky. Po krátkém období vlády Elišky a Kateřiny ze Zákřovic, kdy byla tvrz centrem pouze alodní části Zákřovic, došlo ke spojení obou částí v rukou jedné vrchnosti až za Bohuslava z Kokor po roce 1472. Poté byly Zákřovice spojeny s tršickým panstvím, tvrz ztratila svou rezidenční funkci a byla opuštěna. Vlastní jádro bylo bylo zničeno v 70. letech 20. století a dnes se na jeho místě nachází louka.
Loštice
Ve středověku se jednalo jen o dva dvory bez většího ekonomického zázemí. Po polovině 16. zde vznikla renesanční tvrz, která do jisté míry převzala sídelní funkci hradu Bouzov. Tato tvrz byla později upravena na barokní zámek, který stojí dodnes.
Žerotín
Sídlo místních šlechticů, nejčastěji z rozrodu Bludovců. Před rokem 1480 získal tvrz šternberský augustiniánský klášter, za jehož držby byla nahrazena v polovině 18. století barokním zámkem.
